naši Teddíci
... z fotogalerie
... z fotogalerieNuuny 12 let... z fotogalerie12. narozeniny 2... z fotogalerie12. narozeniny 3... z fotogalerie12. narozeniny 4... z fotogalerie
články

Králík není pes

Je to již nějaký ten pátek, kdy jsme s vizí spokojených králíčků hopskajících po zelené louce koupili první postrojky. Který ušák by odolal alespoň zdánlivému pocitu svobody při procházce po měkké travičce, vůni jetele, svistu vánku mezi ušima.

Jak je popsáno ve starším článku, první postrojky moc dlouho nevydržely, resp. vůbec, a k trávě ani nepřičichly.

foto

Původní postrojky nelze doporučit

To nás ale neodradilo a v jednom ostravském zverimexu jsme koupili na zkoušku postrojek klasického konceptu - páskový.
Testovacím objektem byl zvolen Nunny, který minule projevil své likvidační schopnosti. Měl tedy možnost je zopakovat.

nový postrojek

Klasické páskové postrojky jsou o dost lepší

Výsledek byl ale překvapivě dobrý. Nejenom, že se postrojek nasazuje mnohem snáz, ale nijak mu více nevadil a přes pokusy jej prokousat neuspěl.
Volba byla tedy jasná a dokoupili jsme k původnímu zelenému ještě modrý pro Bunnyho.

K prvnímu kontaktu s trávou došlo na naší zahradě, kterou už dobře znají, ale pouze z klece. Prostředí zahrady nám dává falešný pocit větší jistoty, kdyby se náhodou něco stalo, nějak se vyvlíkli, zahrada je, ač děravě, oplocená a dalo by nám to mizivou šanci k zoufalému nahánění. Navíc víme, že tráva není počůraná od psů, jako je tomu v okolí sídlišť. Oblékli jsme je v bezpečí zahradní chatičky a hurá ven.

Vykulení, strach a stres.
Takto se dají vystihnout pocity "spokojených králíčků hopskajících po zelené louce".
Nunny zběsile běhal a skákal ve snaze najít úkryt. Natažené vodítko nestíhajícího páníčka ho skalpovalo na záda, i tak se zoufale snažil o salta k útěku. Na chvíli se schoulil někde do stínu a poté se to celé znovu několikrát opakovalo.
Z Bunnýska při kontaktu s trávou v otevřeném prostoru se strachem stal páníčkův mazel. I přes vypracovanou nedůvěru byl páníček nejlepším útočištěm a, chudáček, seděl na rameni, či se choulil pod bundou. Za celou dobu neslezl.

Toto tedy skončilo fiaskem.
Po třech týdnech jsme pokus zopakovali. Výsledek to samé v bledě modrém. Reakce byly klidnější, o zážitek ale rozhodně nešlo. A to ani z naší strany.
Nejspíš je tedy nebudeme dále trápit a pro kontakt s trávou zůstaneme raději u bezpečí ohrádky.

diskuze
diskuse užívá rozhraní Disqus
následující článek »