Druhý domovA je to tady, dlouhodobě plánovaná rekonstrukce bytového jádra proběhla. Co to má společného s Teddíky?Zaprvé to znamená ztrátu Bunnýskova útočiště, kuchyně, která padla pod kladivy stavebníků. Byla jediným místem v bytě, kde se cítil natolik bezpečně, že ho bránil i před Nunnym (viz. článek Kuchař Bunny). Alespoň poslední dny jsme jim nechali možnost podílet se demolici. V kuchyni nové již takové privilegia mít nebudou, ba naopak budeme okem ostřížím střežit každý roh. Podstatně ubylo možných skrýší, sokly lemují spodek skřínek po celé délce a tam, kde se přece jenom nějaká ta skulinka najde, nastoupí nelítostný páníček s rafinovanou překážkou. I přesto máme v plánu do kuchyně nové zpočátku pouštět pouze Bunnýska, s nadějí, že si prostor opět osvojí. Druhým, a podstatně citelnějším dopadem rekonstrukce je stěhování, jelikož existovat v bytě během stavebních prací je takřka nemožné. My naštěstí máme kam jít, a tak měsíc, během kterého se stavělo, Teddíci strávili u jejich lidské babičky společně s námi v jednom pokoji. Měli jsme to trochu natěsno, pro jejich pohodlí jsme se stěhovali i s ohrádkou. Noci, resp. rána byly pro nás trochu těžší, budíček ve formě odhlodávání boudičky, a to jde sakra slyšet, se rozléhal pravidelně hodinu před plánovaným vstáváním. Obrovskou výhodou je, že pokoj má bezpečný balkón, stačí otevřít ohrádku, dveře na balkón, zatarasit alternativní cesty a můžou si hopskat celý den, ba lépe mají možnost volby. Rekonstrukce se lehce protáhla oproti plánům, což by nebylo nic zvláštního, kdyby nás celé dva týdny na to nečekala letní dovolená. Po zralé úvaze jsme se rozhodli ušáky u babičky nechat na celé dva měsíce. Problém v tom není, Teddíci se mají snad lépe jak doma, postaráno je o ně s nejvyšší péčí. Jen aby se jim chtělo zpátky domů! diskuze
|
... z fotogalerie
články